Výlet na Konopiště

25.04.2015 21:15

Tak dnes mě má drahá polovina přivedla k tomu, že bych na svých stránkách měl dělat taky blog. Nu co, sice nejsem žádný spisovatel, ale proč to vlastně nezkusit, alespoň si částečně zkusím oprášit svou psanou češtinu.

Ale jak začít ? Tok mých myšlenek je poněkud roztržitý a rychlejší než moje psaní na klávesnici tak doufám, že nebudu ztrácet nit.

Byl konec dubna a na návštěvu k nám přijel dlouholetý kamarád i s rodinou z Moravy. Na výlet do Prahy se jim moc nechtělo a vzhledem k tomu, že výjimečně vyšlo krásné počasí rozhodli jsme se k výletu na Konopiště. Je to od nás kousek a tak rok jsem se tam nebyl podívat tak jsem tuto možnost celkem uvítal. Alespoň zase po čase vezmu do ruky fotoaparát a třeba něco nafotím.

Vzhledem k tomu, že byl teprve duben a vyrazili jsme poměrně brzy bylo parkoviště celkem poloprázdné a to jsem uvítal, nějak moc nemusím tlačenice. Jeli sme čtyři dospělí a tři děti a proto jsme se rozhodli vydat se ke Konopišti místním autovláčkem, aby si to děti trochu užili a nebyli otrávené hned zpočátku. Místo bylo a jela s námi jen skupinka cizinců na kterých bylo vidět, že před výletem pravděpodobně ochutnali naše dobré české pivo. Budiž jim to přáno - oni nemusí řídit.

Vláček se pomalu sunul směrem k cíli výpravy, chvíli po silnici, pak zabočil okolo Konopišťského rybníka ( v tu dobu byl vypuštěný a břeh v rekonstrukci ) směrem ku zámku a naše paní řidička asi z dlouhé chvíle dělala na cestě kličky sem tam jakoby ochutnávala před jízdou se skupinkou. Bylo to fajn, dětem se to moc líbilo, až jim bylo líto na konci cesty vystoupit.

Tak a teď hurá na medvědy - na ty jsme sem hlavně děti nalákali.

Od mé poslední návštěvy u zámku přibyl stan s půjčovnou kostýmů s možností se za poplatek nechat vyfotit. Stan přibyl, zato medvědi nikde, pravděpodobně se ještě nestihli probudit ze zimního spánku. Děti to vzali vcelku klidně tak jsme to šli okolo zámku směrem k Růžové zahradě. Začínala být v květu a všude bylo spousta pávů - prostě nádhera. Celá zahrada je krásná a přijít tak ještě o pár dní později byla by už asi díky jaru dokonalá. V pozadí stojí nádherný altán vytvořený z pro mě neznámého dřeva s kůrou. Idylka - altán, květy, málo lidí, děti v klidu a v povzdálí pořvávající pávi. Naši prcci si ještě cestou ze zahrady zašli do zámeckého skleníku a pak už jsme se začli vracet zpět k zámku zkontrolovat jestli se náhodou medvědi nevzbudili. Nevzbudili - neřádi :-)

  • A teď už jenom hurá k parkovišti kde je stánek s občerstvením s výbornou obsluhou a ještě lepší zmrzlinou a zmrzlinovými poháry - pravá italská - téměř dokonalá ( každopádně doporučuji se tam stavit ), což byla skvělá tečka za naším výletem. Pak už jsme se museli vrátit domů, neboť dcerka byla pozvaná na oslavu narozenin a nechtěla přijít pozdě.